Domů GENDER - JE TENTO FENOMÉN BEZ RIZIK?
GENDER - JE TENTO FENOMÉN BEZ RIZIK? PDF Tisk Email
Napsal uživatel sekretariát   
Úterý, 11 Červenec 2017 09:59

Pro vyjádření rozdílů mezi muži a ženami v sociálních a kulturních vzorcích chování (Janošová, 2008), zkráceně pro sociální pohlaví (Valdrová, 2006) užíváme pojem gender, který je v současné společnosti aktuální a hojně diskutovaný nejen mezi odborníky. Gender je neoddělitelnou součástí naší postmoderní společnosti a deklaruje tak její proměny. Je potřeba také zmínit, že tento jev rozděluje společnost. Část společnosti vnímá gender jako nadbytečný fenomén, nedůležitý pro život, zbytek gender a nutnost jeho řešení obhajuje. Podívejme se tedy na mnou vnímané klady a negativa tohoto fenoménu.

Jako přínosné vidím to, že díky masivní diskuzi nad genderem (vzpomeňme na projekty EU v této oblasti) získává společnost širší povědomí o této problematice a může tak snadněji rizika a vlivy genderu identifikovat a následně vést výchovu a vzdělávání novými směry, které umožní maximální rozvoj jednotlivce a pomohou mu najít adekvátní místo ve společnosti. Takové, které jedinec vnímá jako sebenaplňující bez ohledu na jeho „společenskou vhodnost“ pro dané pohlaví. Zkráceně můžeme tedy říci, že kladem je podpora genderově citlivé výchovy.

I přes nepochybné klady, které genderově citlivá výchova přináší, je vhodné se zamyslet i nad riziky. Ve společnosti nyní požadujeme rovnocenné zacházení s muži i ženami, na které jsme však po celá století nebyli zvyklí. Z „možnosti“ se stává „povinnost“. Každý z nás si jistě v životě někdy řekl, že je rád mužem či ženou z nějakého důvodu, jelikož očekává, že společnost po něm určitá plnění nebude vyžadovat. Osobně si myslím, že vývojem lidstva se jednání a činnosti pohlaví vydefinovaly tak, jak jim nejvíce vyhovují. V současné době politika rovných příležitostí může až direktivně určovat například počty žen ve vrcholových pozicích, o které však ženy ve výsledku nemusí mít zájem. Je samozřejmě správné otevřít pracovní trh oběma pohlavím stejně, ale v případě nezájmu o danou oblast respektovat jejich rozhodnutí. Někdy je pro člověka poměrně obtížné prosadit se v oblasti, ve které není „společenský očekáván“, a proto nerozporuji s tím, že získání vysněné pracovní pozice mohou povinné kvóty usnadňovat. Měli bychom si vážit každé ženy - chemičky, každého muže - učitele v MŠ, kteří práci vykonávají na základě svého zájmu, než být spokojeni s tím, že v technických oborech máme dostatek žen, které však studium nebaví, ale byly k tomuto kroku politikou státu dotlačeny.

Petr Otáhal, předseda

Zdroje:

JANOŠOVÁ, Pavlína. Dívčí a chlapecká identita: vývoj a úskalí. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2284-9.

VALDROVÁ, Jana. Gender a společnost: [vysokoškolská učebnice pro nesociologické směry magisterských a bakalářských studií]. V Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2006. ISBN 80-7044-808-3.